Dost už bylo osamělosti

4. června 2017 v 22:09 | Nerisa |  Básně
Tolik bys toho chtěla...
lásku, hezká slova,
hodně brát, nic nedávat
postěžuj si znova

I když tě mám ráda,
stejně mi to nevěříš,
já tu mám být pro tebe
kdy se mi ty odvděčíš?

Je mi líto, princezno,
už tak nemůžu dál
prý tě jenom zklamávám
když chceš kouzelný bál

Pusť už moji ruku
nemůžu tě vést
tohle je tvá cesta
dost už bylo gest

Nebudu tvým princem
nemám na to sílu
nemám čím zalepit
ve tvém srdci díru

Můj hrudník také krvácí
a mám jenom dvě ruce
když zacpu díru ve tvém
vykrvácí mé srdce

Nemůžu dýchat za tebe
prasknou mi z toho plíce
neudržím tě nad vodou
když se mi potápí svíce

Jsme zrcadly své bolesti
nevíme, co je štěstí
snažím se ti pomoct
a prý ti dávám pěstí

Tak se nenech vysmát
já tě jistě nespasím
nauč se stát sama
tváří v tvář svým nesnázím

Prý nechceš být opuštěná,
ale taky nechceš riskovat
a já už nemám sílu
za nás obě bojovat

Nechci už bít na dveře
co jsou hezky na zámek
tvrdíš, že chceš ven
ale dost už bylo pohádek

Chceš jen zůstat v bezpečí,
v tom všem, co je známé
miluješ svou nedůvěru
pořád dokola to samé...

Já riskovat chci,
chci žít o něco víc,
chci se přestat litovat
a jít lásce vstříc

Chci skutečné přátele
a chci se teď snažit
dávat lidem, kteří
zvládnou to vyvážit

Nebudu tvým princem
nemám na to sílu
nemám čím zalepit
ve tvém srdci díru

Můj hrudník také krvácí
a mám jenom dvě ruce
když zacpu díru ve tvém
vykrvácí mé srdce

Nemůžu dýchat za tebe
prasknou mi z toho plíce
neudržím tě nad vodou
když se mi potápí svíce

I když tě mám ráda,
stejně mi to nevěříš,
já tu mám být pro tebe,
kdy se mi ty odvděčíš?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama