Trojice

24. prosince 2013 v 11:21 | Nerisa |  Básně
18.9.2010

Ztracená

Točím se dokola, vzpínám ruce
v tanci divokém zmírá mi srdce.

Snové výšiny byly má sídla
avšak realita ukrutná zlámala mi křídla

Roztrhli mi duši na dva kusy
kdo ji zas spojit v jedno zkusí?

Ty zbytky mého Já zavřeli do klece
kéžby zas mohly tančit na pasece...


Nářek temné noci

Smích je hudba andělů
pláč je radost pekla
sama ve světě šprýmařů
proč jsem se sem vlekla?

Láska je název nemoci
smrt zase láskou bezradných
nedokáže však pomoci
za dlouhých nocí bezesných.

Květy mají trny
a ostny zase hladí
zavřeny jsou urny
krev nenávist radí.

Co krásné bylo má být zlé
zlé se stává krásným
zbyly jen výčitky mdlé
snad se znovu zasním.


Valčík pro mrtvou

Sním či bdím?
Vidím světlo?
Je tu jen stín.
Vše se moc vleklo.

Přes zavřená víčka vidím lesk
přes ztichou síň slyším potlesk
navzdory smrti cítím a dýchám
přesto se při tanci téměř nezadýchám.
Ladně tančím po lesklých parketách
v náručí drží mě, jsem však na pochybách.

Možná je to sen, možná blouzním
třeba nakonec jen trochu kouzlím.
Možná chlad smrti není mi vlastní
třeba chuť hlíny je jenom pastí.

A co když je to jenom snový zámek?
Co když jsem v rakvi a na ní je zámek?
Co když jsem jen pouhou milenkou noci
a ta mě o tanec jen pěkně prosí?!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama