Píseň o Aldorel

29. prosince 2013 v 12:40 | Nerisa |  Texty písní
Starý hrad stal se domovem tmy,
neklidné duše se smějí.
Každou noc tam řádí zlé sny
a mrtvoly v podhradí tlejí.
Přestaň svítit slunce, kalný je tvůj třpyt.
Přestaň zářit prudce, nech mě chvíli být.
Na soumrak počkám ještě chvíli,
nad kryptou temnou roste býlí
a měsíc propůjčí svůj šat,
té co odmítli život dát.
Aldorel jasný je tvůj cíl,
nečekej, že necháme tě strašit dýl,
bledou svou tvář, radši skryj,
v nenávistí své si třeba zhyň.
Ta bledá postava lidi dál straší,
ubohá Aldorel? Ne, jen zlá saň.
Bílé tesáky prokletí značí,
hrob prázdný je, toť ta krutá daň.
Přestaň svítit slunce, kalný je tvůj třpyt.
Přestaň zářit prudce, nech mě chvíli být.
Na soumrak počkám ještě chvíli,
nad kryptou temnou roste býlí
a měsíc propůjčí svůj šat,
té co odmítli život dát.
Aldorel jasný je tvůj cíl,
nečekej, že necháme tě strašit dýl,
bledou svou tvář, radši skryj,
v nenávistí své si třeba zhyň.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama